Benovy starostí plné reporty o dění ve Chřtánu zastihnou manžele Solovi v Mlžném závoji. Dlouho neváhají a na palubě Falconu s droidy, Allanou a jejím mazlíčkem Anjie, vyráží Skywalkerům na pomoc.
Na Coruscantu je situace trošku komplikovanější. Ačkoli zpráva o Sithech radu rozhodně nenechává klidnou, s Hamnerem v čele, Daalou v zádech a armádou v obklíčení toho moc dělat nejde. Uchýlí se proto k přípravě tajné operace, která sice není bezprostřední pomocí bývalému vůdci, ale jako politický akt popírající absolutní ignorantství to ještě obstojí.
Daala, velice znechucená posledním úspěchem Jediů, ve kterém se jim podařilo odvézt nemocné druhy z jejího dosahu, zkoumá, jak by jim mohla na oplátku co nejvíce zavařit. Netuší ovšem, že se sama stává cílem politických pletich a je určena k odstranění.
V pořadí již čtvrtá kniha ze série Osudu rytířů Jedi a druhá od Aarona Allstona, nás zavádí na malou odbočku. Ano, čtěte správně, příběh se po třech románech konečně podařilo rozběhnut a už je odkláněn na druhou kolej. Naštěstí ne slepou pouze pomalejší.
Kruh se uzavírá a v rámci nostalgie se tentokrát naši oblíbení hrdinové vrací na domovský svět čarodějnic, Sester noci a hrůzu nahánějících rancorů (Námluvy princezny Leiy). Co je důležité - společně. Svatá trojce je opět pohromadě a najednou vše začíná šlapat. Odbočka jakoby vnesla do života série druhý dech a umožnila čtenáři si odpočinout od táhlé a ubíjející galaktické politiky. Dathomirská linie je lokálním uzavřeným příběhem, který by bez problému obstál i jako samostatná povídka. Ačkoli nevyplňuje celou knihu, je jednoznačně jejím nosným pilířem, za kterým se ostatní dějové linie krčí ve stínu.
Podobně jako Mara Jade v Thrawnově trilogii plní Vestara Khai úlohu tajemného cool ženského charakteru a zároveň ztělesňuje dokonalý protějšek Bena. Je disciplinovanější, samostatná a chytřejší, není ovšem mocnější v Sile. To si ale nepřipouští. Napětí mezi ní a mladým Skywalkerem je zatím sotva vlažné, je však zřejmé, že tomu tak nebude nadlouho a něco se mezi těmi dvěma mladými semele.
Luke tentokrát neřeší žádnou ze svých bývalých přítelkyň a stojí pouze v pozici mentora a jakéhosi ctihodného kmeta, ke kterému všichni vzhlíží. Tím dává prostor ostatním postavám, aby se rozvíjely.
Jednou z nich je Allana - právoplatná dědička hapanského trůnu ukrytá před nemilosrdnými konkurenty z řad šlechty u a Hana a Leiy jako jejich adoptivní dcera Amelia. Malé dobrodružství, které zažije v dathomirských docích, jakoby z pera odkáplo Barbaře Hambly či Rebecce Moestě (autorky knižních sérií pro děti o mladých Jedi).
Na své si přijde i léčitelka Cilgal. Snad poprvé v historii vytáhne světelný meč a pustí se do duelu s pomateným Jedi. Nečekejte však nic velkého, koneckonců jde o boj mistra proti obyčejnému rytíři.
Z Wynna Dorvana, pobočníka prezidentky Daaly, se stává plnohodnotná postava. Stojí sice na straně "padouchů", ovšem jeho charakter je ryze kladný. Byl jsem až překvapený, s jakou lehkostí si získal moje sympatie. Ty v následujícím románu ještě upevní, ale to už bych předbíhal.
Klady: Prolog mi svojí kvalitou připomněl vyšperkované začátky knih série Legacy of the Force. Rozhodně dokáže navnadit a nastolit správnou atmosféru.Humoru je v textu překvapivě hodně. Většina vtipů a narážek je založená na hlubší znalosti univerza, takže se nejedná o nic prvoplánového a potěší především dlouhodobé fanoušky. Nově se kupříkladu Sithové řídí pravidlem Tolika, kolik je zrovna potřeba.
Román obsahuje v porovnání s jeho předchůdci méně patosu a zbytečných pasáží. Je skutečně nabit dějem a až na linii s moffem Lecersenem, jsem se při poslechu velice bavil.
Jedním z nejsilnějších momentů je konfrontace Daaly s Niathal. Sice člověk tak nějak tuší, jak dopadne, přesto jej výsledek zasáhne.
Neutrálně: Dathomir je perfektní lokace pro KOTOR. Sotva člověk vyjde z přístavu (enklávy), už na něj každých 50 metrů číhá nepřítel. Ve videohře je to dobré, ale v knize už přinejmenším zarážející.Zničehonic se zjeví Zekk a jediné vysvětlení jak přežil, kde byl a co dělal, je informace, že pracoval jako agent pro Tanel-Ku. Více se bohužel nedozvíme. Román Blooth Oath se Zekkem v hlavní roli měl události z jeho života zmapovat, byl ale zrušen.
Zápory: Velmistr Jedi Kenth Hamner. Ten člověk mě neskutečně štve a stupňuje se to. Nemá páteř ani koule. Měl spíš jít studovat politiku než Jedijskou akademii. V Backlash se po jisté události v chrámu poprvé ukáže jeho slabost bránit zájmy řádu a člověk se v souvislosti s tím musí ptát, jak tohle mohl Daale nechat jen tak projít?Sithové musí být zastaveni za každou cenu! Velice Jedijské, že? Vzájemná nenávist obou řádů je tak silná, až se divím, že ji nemají zakomponovanou do kodexů.
Vzpomínáte na Thrawnovu duologii, ve které imperialové v pozadí kuli pikle a bavili se na účet ostatních? Přidejte k tomu postarší Viqi Shesh z Nového řádu Jedi, odeberte Zahnův sofistikovaný styl psaní a vyjde vám linie s moffem Lecersenem a senátorkou Treen z Kuatu. Nejslabší část románu, která je cítit pachutí natahovaného děje. Pouze rozhodnutí Marca Thompsona dát Treen dekadentní hlas to zachránil. To je ovšem plus audioknihy ne knihy samotné.
Politika. Je to hnus, jeden den je na vás vypsán zatykač za vlastizradu a druhý den se stanete velvyslancem pro lepší vztahy. Inu, takhle se mává, takhle se bije...
Shrnutí: Allston je zpět. Ze své příhody se oklepal a napsal pro hvězdné války další nadprůměrnou knihu. Pomohla délka románu, ve které byl dostatek prostoru pro všechny hrdiny. Mně osobně se odbočka na Dathomir líbila. Potěšila návratem pár známých jmen a přidala několik nových neméně zajímavých charakterů. Bylo i hezké slyšet, že na planetě od dob konce Rebélie došlo na změny a předešlá návštěva Luka, Hana a Leiy nepřišla vniveč.Na Coruscantu to vře, vřelo předtím a bude vřít i nadále. Takže tam změna žádná.
Závěr v režii Vestary Khai nemá chybu. Konečně Sithové zabíjejí i ta nevinná zvířátka.
O cliffhanger nás autor také nepřipravil. Nutí vás ihned se chopit dalšího dílu a zjistit, jak závěrečná zdánlivě matová situace dopadne.
Perlička závěrem: "Jsem Jedi Thul. Je tomu již mnoho let, co jsem bojoval naposledy. Porazit mě by měla být hračka. Tak si pro mě pojďte."